Kinesiotaping
Kinesiotaping je metoda využívaná ve fyzioterapii, sloužící k ovlivňování muskuloskeletární a Lymfatické soustavy.
Metoda spočívá v lepení elastických bavlněných pásek na postiženou oblast. Ty aplikujeme tak, že danou partii protáhneme, aby se propnula kůže, poté naneseme pásku bez napětí a jejím třením aktivujeme teplotně citlivé lepidlo. Po návratu partie do klidové polohy dojde ke zvlnění pokožky. Tím se pokožka nadlehčí, zvýší se intresticiální prostor a to má za následek zvýšené proudění lymfy a krve a sníží tlak na cévy, čímž urychlí proces hojení. Nalepená páska současně stimuluje speciální kožní receptory, následkem čehož se zvýší aktivita v dané tkáni, což proces hojení ještě umocňuje. Dále se využívá ke zpevňování nebo uvádění kloubů do správné polohy - v tomto případě se páska nanáší s předpětím, které je různé, v závislosti na konkrétní aplikaci.
Použití
- Relaxace namožených, natažených nebo natržených svalů.
- Stimulace oslabených nebo naopak uvolnění zatuhlých svalů.
- Zredukování bolesti, otoků a modřin.
- Korekční techniky - mechanické, fasciální, prostorové, funkční a další.
Historie
Kinesio tape byl vynalezen v sedmdesátých letech japonským chiropraktikem Dr. Kenzo Kasem. Nejprve byl využíván převážně v Japonsku, ale po svém představení na Olympiádě v Soulu v 1988 přešel do širokého povědomí fyzioterapeutické veřejnosti. Od té doby se jeho používání rozšířilo do celého světa a dnes je běžnou součástí fyzioterapie.